◊ blahé vědomí
pocit člověka vyplývající z plného uspokojení nad něčím, s něčím:
Rozcházíme se s blahým vědomím, že se shodujeme v názorech.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
pocit člověka vyplývající z plného uspokojení nad něčím, s něčím:
Rozcházíme se s blahým vědomím, že se shodujeme v názorech.
→ blahý
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)